V koučování si sami zvolíte, na kterých tématech chcete pracovat, v kterých oblastech se zdokonalovat nebo jaké programy si nepřenášet do budoucnosti. Nastavíte si cíle, k nimž chcete jít. A co je tou nejlepší motivací k dosahování cílů? Právě to uvědomění si, že můj cíl má pro mě smysl a chci na něm pracovat. A abyste na tu cestu nebyli sami, abyste na ní měli podporu a šlo se vám lépe, od toho je tu kouč.
Historický vývoj slova koučink
Věděli jste, že slovo kouč, v angličtině coach, pochází původem z poloviny 16. století z maďarského města Kocs? A že se ve městě Kocs vyráběly kočáry a povozy, anglicky carriages, které sloužily k přepravě cestujících drsným terénem? K přiblížení se k dnešnímu významu slova kouč dochází přibližně kolem roku 1830. V té době se na univerzitě v Oxfordu uchytilo slangové slovo pro učitele, který pomáhal studentům procházet studiem a připravoval je na zkoušky, z anglického tutor who „carried“ a student through an exam. O 30 let později se začalo slovo kouč spojovat i se sportovní tematikou, konkrétně pak s atletikou, kde kouč pomáhal zlepšovat výkony atletů. Slovo kouč zůstalo primárně ve spojení s univerzitním vzděláváním a sportem do začátku 20. století. Poté se jeho význam přesouvá i do byznysu a podnikání jako nástroj vzdělávání zaměstnanců. (English, Sabatine a Brownell, 2019, s. 3-4).
Je zde tedy jasná paralela mezi kočárem (coach), který převážel lidi v neprostupném terénu a dnešní podobou slova kouč (coach), který pomáhá lidem najít cestu životem. Význam slova kouč tedy znamená pomoci přepravit člověka z místa, kde je, na místo, kde by chtěl být. (Evered a Selman, 1989, s. 31-32).
Princip koučování
Principem koučinku tedy není vyučovat nebo trénovat, protože koučink je spíše o uražené cestě než o výuce. Koučink je více o tom, jak věci děláme, než jaké věci děláme. Koučink přináší koučovanému klientovi výsledky díky silnému vztahu, který se svým koučem navazuje a také díky stylu komunikace, který je při koučinku používán. Koučovaný získává nové informace a rozvíjí své dovednosti nikoli tím, že by mu kouč říkal, co má dělat nebo mu nařizoval se nějak chovat, ale tím, že za pomoci kouče vše objeví uvnitř sebe.
Jedině koučovaný totiž ví, proč se choval tak, jak se choval. Proč učinil taková rozhodnutí, která učinil. Jak se říká, nikdo nechodí v našich vlastních botách, nikdo jiný nešplhá po našem žebříku. Nikdo s jistotou neví, co je pro nás složité / jednoduché, co nám jde / nejde nebo jaké události z minulosti nás formovaly. Proto koučování vychází z předpokladu, že koučovaný je tím jediným expertem na vlastní život, a dokáže si tak nejlépe poradit a vymyslet to pravé řešení sám. Kouč klientovi pomáhá řešení najít, věří v jeho potenciál a motivuje ho k poutání pozornosti tím správným směrem.
Jestli i Vy chcete najít odpovědi na své vlastní otázky, neváhejte mi napsat. Budu se těšit.
Zdroje:
- English, S., Sabatine, J., a Brownell, P. (2019). Professional coaching. ISBN 978-08-2618-008-7.
- Evered, R., a Selman, J. (1989). Coaching and the art of management. Organizational Dynamics, 18(2), 16-32. doi: 10.1016/0090-2616(89)90040-5
